Márnuori dállu
Jagis 1776 válddii Nils Giæver (r. 1753) Márnuori dálu iežas nammii áhčis Hans Petter Giæver maŋis. Seamma jagi oaččui Nils Giæver lobi doallat guossedálu ja viiddiidii orrunviesu dakkáražžan go dat lea dál. Gávpebáikki alimusáiggit ledje 1700-logu loahpageahčes gitta 1800-logu loahpageahčái.
Buollintáksta, mii dálus váldojuvvui jagis 1856, vuosiha ahte dat lei stuorra gávpebáiki mas ledje lagabui 20 viesu mat čatnasedje váldovissui.
Nuppi máilmmisoađis bávkaledje duiskalaš soalddahat gait eará viesuid earret váldoviesu mii lei ráfáidahtton jagis 1942. Vel soađi maŋŋáge gávpebáiki lei dehálaš dasgo das lei boasta ja das bisánii maid dámpa - báikkálaš ruvttovanca. Váldoviessu billašuvai sakka 1960- ja 1970-loguin, ja 1980-logus válddii Davvi-Romssa Musea dálu háldosis Tretten bearrašis gii dan áigge eaiggádušai dán gávpebáikki. Otne čuožžu dállu čáppa muitomearkan vássán sturrodatáiggiin.
Márnuoris álggii gávppašandoaibma juo 1600-logus ja dat joatkašuvai gitta 1960-lohkui. Doaibma vuođđuduvai eanandollui ja guollebivdui. Dálus ledje oktiigait golbma borjjasvancca (jekta) maŋŋálága, ja buohkaid daid namma lei Nordstjernen (Davvinásti). Goikeguolli lei deháleamos gávpegálvu mii fievrriduvvui Bergenii. Guollái lassin ledje maid guolevuodja, náhkit ja duoljit, bohccobiergu ja -čoarvvit dehálaš gávpegálvvut mat sáddejuvvojedje vanccaid mielde lulás. Borjjasvanccažiidda čágai ollu divrras gálvu. Go Davvinásti olli 1796 Bergenii, ledje das mielde 2000 viegu goikeguolli (37 tonna), 206 dutnora liksi, 51 ½ dutnora bihkka, 23 viegu tálka (425 kg). Stuorimus dán golmma Davvinásti vanccas čáhkadii 8000 viegu goikeguoli (148 tonna).
Dát smávva borjjasvanccat fievrridedje industriijagálvvuid dego jáffuid ja buolleviinna Davvi-Romssa olbmuide. Bergena ja Romssa gaskka bisttii borjjastanmátki golbma-njeallje vahku. Romssa vanccat bohte biepmogálvvuiguin davás maŋŋit čakčat, ja váldojuvvojedje goikásii dálvái. Márnuori vanccat ledje nu stuorrát ahte dárbbašuvvojedje čuođi dievddu oažžut vanccaid gáddái ovdalgo dálvvai, ja bargu bisttii juobe 3-4 beaivvi.
Maŋimuš dáin Davvinásti-borjjasvanccain duddjojuvvui jagis 1812. Dát leige maŋimuš vanca mii borjjastii Bergenii ovdalgo gávppašandoaibma nogai ee. daningo dámpavanccat vehážiid mielde lassánedje 1850-logus. Historjá vuosiha ahte Márnuori gávpebáiki lei okta maŋimuččaid joavkkus mii vel gávppašii dáin borjjasvanccain. Márnuori alimusáiggit maid ledje ovdal nuppiid gávpebáikkiid buoremus áiggiid.
